Proč je nejoblíbenější ruční zbraní Talibanu AK-47?

K nejoblíbenějším ručním zbraním Talibanu bezesporu patří AK-47. Co je na této útočné pušce tak výjimečného, že jí Talibanci dávají přednost před zbraněmi jiných typů a výrobců? Odpověď na tuto otázku není jednoduchá. K tomu je nutné vyjít z objektivních zkušeností posledních válek, teorie a významu, jaký ruční zbraň pro běžného pěšáka má a co od ní vyžaduje v boji. Afghánistán se celá dlouhá léta zmítá ve válkách, příslušníci Talibanu získali bohaté zkušenosti, zvládli místní terén, který dokáží dokonale využít ve svůj prospěch. Vysoko v horách je těžká obrněná technika nepoužitelná, do popředí se dostává partyzánský způsob boje s využitím lehkých přenosných zbraní, včetně AK-47, kterou se i naučili naprosto dokonale používat.

ak47.jpg (13112 bytes)

AK-47

Co pro vojáka znamená osobní zbraň

V konečném důsledku o výsledku válek rozhoduje odvaha a vytrvalost jednotlivce, muže, který musí vstoupit nebo vjet na nepřátelské území a vystavit palbě své vlastní tělo. Už více než 150 let je osobní zbraní vojáka ruční palná zbraň. Pokrok ve v konstrukci ručních zbraní je pomalý, plynulý proces, charakteristický spíše postupným vývojem, než zásadními objevy, kvalitativně novými technologiemi, dramatickými skoky vpřed. Ve srovnání s rychlým pokrokem v jiných oblastech vojenské techniky, jako jsou elektronické systémy, počítače, řízené střely, lodě, se pěšák se svým nástrojem zdá stát až na samém konci fronty na nové vynálezy. Nejde však o obyčejné podceňování významu. Analýzy 2. světové války prokázaly, že drtivá většina bojů se odehrává na omezeném prostoru a na krátkou vzdálenost.
Tato zkušenost si objektivně vyžádala potřebu pohotové a výkonné automatické zbraně, jejíž kadence je mnohem důležitější než dostřel. Zdánlivý nedostatek modernizace zbraně jednotlivce má své pádné důvody. Předně, současné zbraně, které jsou konečným výsledkem celých staletí vývoje palných zbraní, jsou nyní ve své podstatě nanejvýš účinné. Je všeobecně známo, že jestliže něco dobře funguje, není důvod proč to měnit. Vyzbrojení celé armády novými zbraněmi jednotlivce je velmi náročné, zdlouhavé a navíc vyžaduje značné finanční a materiální zdroje. Je nutné vyrobit tisíce zbraní a každý voják musí projít výcvikem v používání a údržbě nového vzoru. Současně s tím je nutné vyrobit milióny nábojů jak pro výcvik, tak pro účely války.
Zbraň by měla mít rozumný počet nábojů , které dovolí střelci rychle napadnout střelbou několik cílů. Samočinná puška s vysokou kadencí střelby výrazně zvyšuje palebnou sílu jednotlivce, avšak za cenu snížené přesnosti a vyšší spotřeby střeliva. Přesnost je jedním z nejdůležitějších požadavků. Voják by měl mít vysokou pravděpodobnost zásahu cíle. Střelba z lehčí zbraně je pohodlnější, nemusí být tak přesná, jako z těžší zbraně. I méně zkušený střelec s ní může dosahovat mnohem lepší výsledky. Přesnost na větší vzdálenosti obvykle není nutná.

Zbraně sovětské řady AK

Zbraně sovětské řady AK (Avtomat Kalašnikova) jsou bezesporu nejrozšířenější a nejslavnější pěchotní zbraní prakticky na celém světě, používanou tisícovkami vojáků a partyzánů. Odhaduje se, že bylo vyrobeno až 30 milionů typové řady AK všech verzí. V boji se jich zúčastnilo mnohem víc, než kterákoliv jiná zbraň v dějinách lidstva.

AK-47

Historie AK se začala psát v roce 1946 v SSSR, kdy konstruktér M.T. Kalašnikov předložil návrh svého systému AK-47, který byl o rok později přijat do výzbroje. Mimo SSSR se zbraně typové řady AK vyráběly také v Bulharsku, Rumunsku, bývalé NDR, Polsku, Jugoslávii, Maďarsku a Číně, ale většinou se jednalo jen o minimální úpravy konstrukce a příslušenství. Puška, označená AKM, byla modernizovanou verzí AK-47. Oproti AK-47, která používá drahé, mechanicky opracované součástky, AKM se vyráběla z lisované oceli a proto je podstatně levnější.

Základní takticko-technická data AK-47

Účinný dostřel 300 m
Způsob střelby jednotlivými ranami/dávkami
Rychlost střelby 600 ran/min
Ráže 7,62 x 39 mm
Počet drážek hlavně 4
Počáteční rychlost střely 710 m/s
Reálná rychlost střelby - dávkou 400 ran/min
Reálná rychlost střelby – jednotlivými ranami 90-100 ran/min
Smrtící účinek do vzdálenosti 1500 m
Teoretická dálka zamíření 800 m
Celková hmotnost – bez zásobníku s náboji 4,3 kg
Celková hmotnost – se zásobníkem s 30 náboji 4,876 kg
Délka 869 mm
Délka se sklopnou opěrkou 645 mm
Délka hlavně 414 mm
Obsah zásobníku 30 nábojů

AK-47 používá slabší, méně výkonné náboje, než klasická puška a její schopnost mířené střelby nepřesahuje 300 metrů. To však plně dostačuje ve více než 90% pozemních bojových akcí. Typickým rysem zbraní typové řady AK je segmentový zásobník a plynová trubice nad hlavní. AK pracuje na principu odběru plynů z vývrtu hlavně. Závěr se uzamyká rotací závorníku. Vývrt hlavně je chromován pro zvýšení životnosti. Mířidla mají stavitelné sektorové hledí a jednoduchou mušku. Přepínač způsobu střelby funguje zároveň jako pojistka. Zbraň lze osadit nožovým bodákem. Vyvinuta byla rovněž varianta se sklopnou opěrkou.

AK-47 v rukách příslušníků Talibanu

Většina akcí Talibanu se odehrává na vzdálenosti do 200 až 250 metrů. Talibanec obvykle dává přednost naprosté spolehlivosti. Ty lze dosáhnout například menším počtem pohyblivých částí, využitím jednoduchých a dobře prověřených konstrukčních řešení, používání vysoce kvalitního střeliva, pevností a mechanickou odolností všech dílů. Musí být maximálně odolné proti blátu, prachu, dešti, aby pracovaly i při minimální údržbě a přežily nárazy a hrubé zacházení, jaké je v boji víc než pravděpodobné. Zárukou spolehlivosti je i jednoduchá obsluha a snadná údržba. Jestliže zbraň má mnoho drobných součástek, které voják musí v poli neustále čistit, bojem unavený voják ji neudrží v odpovídajícím stavu. Zbraň musí být i lehko přenosná. Masivní a přesná zbraň, střílející výkonným střelivem, nutně znamená i těžkou zbraň. Má-li voják nést svou zbraň společně se zásobou střeliva a další výstrojí, nelze dosáhnout rozumné hmotnosti jinak než kompromisem. Právě tím AK-47 je a souhrn vlastností, přesně odpovídající podmínkám převážně hornatého terénu, vysokou prašností a charakter boje, je odpovědí na otázku, proč právě AK-47 patří k nejoblíbenějším ručním zbraním Talibanu. Dá se říci, že AK-47 se za dlouhá léta osvědčila, stala i jakýmsi “symbolem” a má mnoho dobrých vlastností, pro které přirostla příslušníkům Talibanu k srdci. A navíc, mají obrovské zásoby střeliva, které nedokáží spotřebovat snad ani za několik let bojů. Nemají žádný důvod, proč ji měnit za jinou. Puška typové řady AK je ideální pro výzbroj nezkušených vojáků a branců a je oblíbenou zbraní mnoha armád, partyzánských hnutí a teroristických skupin, včetně Talibanu. Oblíbenost typové řady zbraní AK spočívá v jednoduché konstrukci, snadné ovladatelnosti, možnosti vedení automatické střelby, mechanické odolnosti, provozní spolehlivosti a což je velmi podstatné – také v relativně nízké ceně. AK-47 v reálných bojových podmínkách Afghánistánu prokazuje všechny své přednosti. Tím jsem i odpověděl na otázku, proč Tabiban dává přednost AK-47 před jinými zbraněmi.

zdroj: Ing. Stanislav Kaucký , www.army.cz