Protiúder USA; diplomaté utahují smyčky kolem Afghánistánu

[WASHINGTON, 15. září] - Amerika se chystá k odvetnému úderu za úterní teroristické útoky na New York a Washington. Zatímco politické špičky Spojených států a pozůstalí se v pátek zúčastnili zádušní mše za tisíce obětí teroru, americké ministerstvo zahraničí utahuje diplomatické smyčky kolem Afghánistánu, kde se má skrývat pravděpodobný organizátor atentátů arabský miliardář Usáma bin Ládin.

Více než 35.500 záložníků povolal do zbraně americký ministr obrany Donald Rumsfeld. Prezident George Bush krátce před tím povolil mobilizaci až 50.000 mužů. Tento krok Pentagonu následoval poté, co americký Senát schválil návrh rezoluce umožňující prezidentovi "použít sílu" proti teroristům zodpovědným za atentáty v New Yorku a Washingtonu. Rezoluce není oficiálním vyhlášením války, nicméně otevírá Bushovi prostor k ozbrojené odvetě, která však vyžaduje konzultace se zákonodárci.

Zatím není jasné, jaký charakter bude mít odveta USA. Jako vrchní velitel ozbrojených sil má Bush pravomoce schválit omezenou válečnou akci, pokud však jde o vleklý konflikt, potřebuje souhlas Kongresu. Americkým představitelům je jasné, že válka proti terorismu bude delší než pouhý jediný úder, a proto usilují o podporu různých mezinárodních organizací a požadují projevy globální solidarity.
"Je to operace, válka, která si vyžádá čas," varoval republikánský senátor Trent Lott z Mississippi. "Prezident je oprávněn použít veškerou přiměřenou sílu proti těm národům, organizacím nebo osobám, které plánovaly, schválily, spáchaly nebo pomáhaly při teroristickém útoku, k němuž došlo 11. září 2001, nebo poskytly zázemí těmto organizacím či osobám... ," konstatuje se mimo jiné v návrhu rezoluce. Podobnou rezoluci schválili američtí zákonodárci v roce 1991, čímž umožnili tehdejšímu prezidentu Georgi Bushovi staršímu zahájit válku proti Iráku v Perském zálivu. Otec nynějšího amerického prezidenta pak vydal americkým jednotkám, jež byly páteří spojenecké koalice, rozkaz, aby vytlačily irácká vojska z okupovaného Kuvajtu.

Americký Senát dnes rovněž schválil mimořádný fond ve výši 40 miliard dolarů, určený k odstranění důsledků úterního teroristického útoku na New York a Washington. Prezident Bush vzápětí po útocích a zhroucení Světového obchodního centra v New Yorku žádal od Kongresu 20 miliard dolarů; američtí zákonodárci však rozhodli fondy zvýšit.
Američtí diplomaté mezitím pokračují ve snaze zmobilizovat celosvětovou koalici proti terorismu. Podporu této myšlence vyslovily prakticky vlády všech zemí, byť některé vyloučily přímou účast svých jednotek na případné válečné odvetě. Čína ovšem ostře varovala USA, aby o souhlas s podobnou akcí nezapomněly požádat i mimoevropské země. Jako klíčová se jeví podpora Pákistánu, který naznačil, že je připraven poskytnout logistické zázemí americkým jednotkám. Pákistán sousedí s Afghánistánem.

Všechny osoby zatčené na Kennedyho mezinárodním letišti a na letišti LaGuardia v New Yorku byly propuštěny. "Nikdo není v New Yorku ve vězení. Novináři neměli informace z dobrých zdrojů," konstatoval americký činitel, aniž uvedl podrobnosti. Americké policejní zdroje předtím informovaly, že policisté v noci na dnešek zatkli deset osob. Jedna z nich měla údajně u sebe falešný pilotní průkaz.

   
Zpět na zprávy