* Islam * Koran * Ramadan * Islam * * Islam * Koran * Ramadan * Islam *
    Svět islámu Svět islámu   
* ZPĚT *

Postní měsíc ramadán

 

            Půst v měsíci ramadánu je jedním z pěti pilířů islámu. Jako povinnost (fard) byl přikázán všem dospělým a zdravým muslimům v 2. roce hidžry (r. 623). Pro půst se používá arabského slova „saum“ (mn. č. sijám), které doslova znamená „zdržet se něčeho“. V islámské terminologii je pak tento výraz překládán ve významu zdržet se jídla, pití a intimního styku.

            V měsíci ramadánu se postí muslimové na celém světě, což rozvíjí pocit sounáležitosti a příslušnosti k muslimské obci. Nejvýznamnějším rysem půstu je rozvíjení vědomí Boha (taqwá) v srdci a duši věřících.

            Ramadán je měsícem trpělivosti, skromnosti a vzájemné pomoci. Je to měsíc, jehož začátkem je milost, prostřední třetina je odpuštění a konec měsíce symbolizuje osvobození od pekelného ohně.

            Půst začíná každý den za rozbřesku (úsvitu) v čase těsně před ranní modlitbou (salát al-fadžr). Před jeho začátkem je nutné pojmout úmysl (níja), ten může být přijat již večer před spaním nebo v době podávání ranního jídla (suhúr), nejpozději však před začátkem času pro ranní povinnou modlitbu. Od této doby se musí každý postící zdržet jídla, pití, intimního styku, ale i nemorálního chování a jednání. Půst končí při západu slunce v době, kdy začíná svolávání k modlitbě západu slunce (salát al-maghrib). Je žádoucí ukončit půst co nejdříve po této době. Zvykem proroka Muhammada (NBŽM) bylo ukončit půst datlemi a pohárem vody. Přerušení půstu by měla doprovázet následující prosba k Bohu: „Ó Bože, pro Tebe jsme se postili a z Tvých darů jsme přerušili půst.“ (Alláhumma laka sumna wa ‘alá rizqika aftarna).

 

Kdo je od půstu osvobozený?

 

1.                  Děti, které nedosáhly pohlavní a duševní vyspělosti (do začátku puberty).

2.                  Duševně nemocní.

3.                  Staří lidé a chronicky nemocní, pro které by byl půst příliš vyčerpávající nebo by ohrozil jejich zdraví. Tito lidé musejí nakrmit jednoho chudého za každý den ramadánu, kdy se nepostili.

4.                  Těhotné a kojící ženy mohou odložit půst na později.

5.                  Nemocní a lidé na cestách (vzdálenost větší než 80 km od domova) mohou půst na daný počet dnů přerušit a nahradit jej později.

6.                  Půst je zakázán ženám, které mají menstruaci nebo jsou v šestinedělí. Půst si musí nahradit později v počtu dní, které vynechaly.

 

V jakém případě půst pozbývá platnosti?

 

Následující přerušení půstu vyžadují jeho pozdější nahrazení:

1.                  Úmyslné jezení, pití včetně nevýživných věcí přijatých ústy.

2.                  Začátek menstruace či krvácení v šestinedělí a to i v době před západem slunce.

3.                  Úmyslně vyvolané zvracení.

4.                  Ejakulace z jiných příčin než je intimní styk.

5.                  Úmysl přerušit půst před jeho skončením, i když člověk své rozhodnutí ještě změní.

6.                  Jezení, pití a intimní styk po rozbřesku na základě chybného předpokladu, že tento čas ještě nenastal. Stejně tak před západem slunce na základě chybného předpokladu, že již tento čas nastal.

Níže uvedené přerušení půstu vyžaduje nejen nahrazení tohoto ztraceného dne, ale také trest (kaffára):

7.                  Intimní styk během doby půstu, tedy od rozbřesku do západu slunce. Trestem je postit se po dobu dodatečných šedesáti po sobě jdoucích dní. Pokud člověk není tohoto půstu schopen, je jeho povinností nakrmit šedesát chudých lidí (jedno běžné denní jídlo). V dřívějších dobách se za tento trest považovalo také propuštění otroka na svobodu.

 

Co neruší půst?

 

1.                  Pokud se postící člověk omylem napil či něco snědl, může v půstu pokračovat, neboť to byl Bůh, který ho nakrmil a napojil.

2.                  Neúmyslné zvracení.

3.                  Polknutí něčeho, čemu se nelze vyhnout (např. sliny, prach, kouř).

4.                  Čištění zubů, vyplachování úst, nosu (bez přehánění), koupání, sprchování a jiná omývání vodou.

5.                  Injekce nebo transfúze do žíly, která nemá výživný charakter.

6.                  Darování krve.

7.                  Ochutnávání jídla (při vaření), sousto je nutno vyplivnout.

8.                  Polibek, doteky rukou, objetí (pokud nevyvolávají vášeň).

9.                  Je dovoleno postit se ve stavu úplné nečistoty (džanába), která vyžaduje koupel (úplnou očistu – ghusl). Očištění lze odložit na pozdější dobu, pokud člověk neměl možnost tak učinit.

 

Co je dobré činit v průběhu postního měsíce ramadánu?

 

            Všichni věřící muslimové by se v této době měli více obracet k Bohu, více se věnovat recitaci a studiu Koránu. Kdo z muslimů je toho schopen, měl by během ramadánu přečíst celý Korán.

            Muslimové by se měli cvičit v trpělivosti a skromnosti , neboť to je jeden z cílů půstu a měsíce ramadánu. Neměli by se zdržovat jen jídla, pití a intimního styku, ale také podezřívavého chování a pochybných hovorů. Ve svém projevu a chování by měli být velmi obezřetní.

             Věřící lidé by se měli vzájemně navštěvovat, být k sobě laskaví a štědří k ostatním, zejména k těm nejpotřebnějším. Měli by upevňovat vzájemnou sounáležitost svou účastí na nepovinných modlitbách (salát at-taráwíh), která se koná vždy po modlitbě večerní. Smyslem měsíce ramadánu je posilování své víry a oddanosti k Bohu dobrovolným pobýváním v mešitě (‘itikáf) a přiblížením se k Němu zvýšeným konáním modliteb, recitací Koránu a proseb (du‘á).